Pracovní listy v terapii nejsou školní úkoly. Nejsou ani nudné papíry, které klienti odmítají vyplnit. Jsou to pracovní listy v terapii - nástroje, které pomáhají lidem pochopit své emoce, najít slova pro to, co cítí, a začít měnit vzorce, které je trápí. V České republice se tyto materiály stávají neodmyslitelnou součástí každodenní praxe terapeutů, logopedů i školních poradců. A přitom mnozí je používají špatně - mechanicky, bez přizpůsobení, jako by šlo o šablonu, která má fungovat pro všechny.
Co vlastně pracovní listy v terapii jsou?
Pracovní listy v terapii nejsou jen papír s otázkami. Jsou to strukturované, ověřené nástroje, které převádějí abstraktní psychologické koncepty na konkrétní cvičení. Například list „Mapa emocí“ z projektu Terapeutické nástroje nejen ukazuje, jaké emoce existují - pomáhá klientovi najít, kde v těle cítí úzkost, kdy se objevila poprvé a co se stalo hned předtím. To je jiné než jen říct „mám strach“.
Tyto materiály vycházejí z kognitivně behaviorální terapie (KBT), akceptačně komitační terapie (ACT), somatické terapie nebo mindfulness. Nejsou vymyšlené náhodně - každý list má teoretický základ. Na webu terapeutickenastroje.cz, který je jedním z největších zdrojů v ČR, je 100 % materiálů odkazováno na konkrétní výzkumy nebo terapeutické modely. To je důležité. Když používáte list, který nevíte, proč funguje, neřešíte problém - jen ho překrýváte.
Kdo tyto materiály používá a proč?
V České republice je největší skupinou uživatelů kliničtí psychologové - 42 %. Pak následují logopedi (28 %) a školní poradci (18 %). Ale nejde jen o profese. Pracovní listy se používají u dětí s vývojovou dysfázií, u dospělých po mrtvici, u adolescentů s úzkostí, u seniorů s depresemi.
Logopedka z Olomouce, která pracuje s dětmi 5-7 let, používá barevné sady od Klinické logopedie ČR. Tyto listy mají černobílou formu, protože děti s poruchami sluchové percepce často mají problémy s přetížením zraku. Naopak terapeutka v Praze používá „Anger_map.jpg“ od organizace LATUS k práci s dětmi v ústavní péči - list jim umožňuje nakreslit, kdo je naštve a proč, aniž by musely mluvit.
Proč to funguje? Protože lidé, kteří mají problém s vyjádřením emocí, často potřebují jiný jazyk než slova. Kresba, vyplňování, vybírání obrázků - to vše je cesta, kterou mozek pochopí rychleji než dlouhé rozhovory.
Co dělá kvalitní pracovní list?
Prof. PhDr. Eva Kantůrková z Masarykovy univerzity říká: „Kvalitní pracovní list musí splňovat tři věci: teoretickou podloženost, přizpůsobitelnost a jasnou strukturu.“
Teoretická podloženost znamená, že víte, z jakého psychologického modelu list vychází. Pokud používáte list z „FeelingsCZ.pdf“, měli byste vědět, že je založen na teorii emocí Paula Ekmana - a že tedy nezahrnuje komplexní emoce jako hanba nebo vina, které jsou důležité v ACT terapii.
Přizpůsobitelnost je klíčová. List, který je ideální pro 15letého chlapce, nemůže být stejný pro 65letou ženu po mrtvici. Jana Nováková z Prahy, která pracuje s pacienty po CMP, zvětšuje písmo, zjednodušuje úkoly a rozděluje list na části. „Když klient nemůže přečíst celý text najednou, nepomůže mu to, že je to „dobrý list“ - musíte ho změnit,“ říká.
Jasná struktura znamená, že klient ví, co má dělat. Žádné záhadné otázky typu „Co to znamená?“. Místo toho: „Kdy jsi naposledy cítil/a, že tě někdo nechápe?“ + „Nakresli, kde to cítíš v těle.“ + „Co by ti pomohlo v tu chvíli?“
Nejčastější chyby při používání
Největší chybou je mechanické kopírování. Mnoho terapeutů si stáhne list, vytiskne ho a řekne: „Vyplňte to.“ A pak se diví, že klienti nechápou, proč to dělají.
PhDr. Tomáš Václavek varuje: „Mechanické používání může vést k formalizaci terapie.“ Když klient považuje pracovní list za „školní úkol“, přestává být terapie - a stává se úkolem k vyplnění.
Druhá chyba: nevyhodnocování. Výplň listu není cíl. Cílem je, co z toho klient vyčte. Po vyplnění musíte položit otázky: „Co jsi zjistil/a?“, „Co tě to překvapilo?“, „Je to něco, co už jsi cítil/a dřív?“
Třetí chyba: používání materiálů bez teoretického základu. Na trhu je spousta bezplatných listů, které neuvádějí, odkud pocházejí. Většina z nich je jen „dobrá nápad“ - ale nevíte, zda pomáhají, nebo jen způsobují zmatek. Podle analýzy Ministerstva zdravotnictví z roku 2022 pouze 35 % dostupných materiálů v ČR uvádí svůj teoretický základ.
Jak pracovní listy správně používat - kroky od odborníků
Podle manuálu „Jak číst a využívat pracovní listy v terapii“ od Terapeutických nástrojů (aktualizováno v červnu 2023) je postup jednoduchý, ale nejedná se o žádný „přeskoč a vyplň“ návod:
- Diagnostikuj před použitím. Nevybírejte list podle toho, jak vypadá. Vyberte ho podle toho, co klient potřebuje. Má problém s úzkostí? Použijte „Mapu emocí“. Má problém s sebeúctou? Použijte „Co jsem hodný?“.
- Přizpůsobte ho. Většina listů potřebuje úpravy. U adolescentů přidejte emoji nebo zkratky. U seniorů zvětšete písmo. U klientů s poruchami čtení převeďte text na hlasovou verzi. Průměrně to zabere 20-30 minut na klienta - ale to je investice, která se vyplatí.
- Vysvětlete účel. Neříkejte: „Vyplňte to.“ Řekněte: „Tento list ti pomůže najít, kde v těle cítíš ten strach, který tě trápí. Většina lidí ho neví, kde ho mají. Tady to můžeš vidět.“
- Společně vyhodnoťte. Nechte klienta říct, co zjistil. Neříkejte vy: „To je správně.“ Ptajte se: „Co ti to říká o sobě?“
Lenka Šakti z Terapeutických nástrojů to říká takto: „Klíčové je, aby list mluvil jazykem klienta. Ne tvým.“
Co se děje v budoucnu?
Trh s psycho-vzdělávacími materiály v ČR roste - od roku 2020 vzrostly tržby o 23 % a dosahují 48,7 milionu Kč ročně. Ale největší změna je digitální.
65 % terapeutů už používá digitální pracovní listy v online terapii. AKL ČR spolupracuje s ČVUT na projektu, kde listy automaticky hodnotí výsledky dítěte. Terapeutické nástroje vyvíjejí adaptivní listy - ty se mění podle odpovědí klienta. Když klient odpoví, že „nemá žádné emoce“, list se automaticky přizpůsobí a nabídne mu jednodušší otázky nebo obrázky.
Do roku 2025 se očekává, že 70 % českých terapeutů bude používat digitální listy - oproti dnešních 45 %. A v prvním čtvrtletí 2024 by měl být zaveden certifikační systém - první v ČR - který bude ověřovat kvalitu materiálů. To znamená, že už nebudete muset hádat, jestli je list dobrý nebo jen „hezký“.
Kde začít?
Nezačínejte tím, že si stáhnete všechno. Začněte jedním.
- Pro práci s emocemi: „Mapa emocí“ od Terapeutických nástrojů (založeno na KBT a ACT).
- Pro děti s logopedickými potížemi: barevné sady od Klinické logopedie ČR.
- Pro práci s úzkostí a sebepoznáním: manuál „DBT - Pracovní listy“ od Dobrých knih (225 listů, ale vyžaduje znalost DBT).
- Pro děti v ústavní péči: sada „Anger_map.jpg“ a „I_am_afraid_to…“ od LATUS.
Pokud jste začátečník, začněte s materiály od Terapeutických nástrojů. Mají k nim nejen listy, ale i videonávody a metodické pokyny. To vám ušetří měsíce zkoušení a chyb.
Co dělat, když klient odmítá pracovní listy?
35 % terapeutů ve výzkumu České psychologické společnosti zjistilo, že někteří klienti pracovní listy považují za „školní úkol“. Co dělat?
Nezatlačujte. Místo toho:
- Přeměňte list na hru. „Můžeme si to zahrát jako detektivku? Kdo způsobil ten smutek?“
- Použijte jiný formát. Místo papíru: nakreslete to na bílou tabuli, nebo použijte barevné kartičky.
- Požádejte klienta: „Co by ti pomohlo? Co bys chtěl/a vidět?“
Pracovní listy nejsou magie. Nejsou zázračná léčba. Jsou nástroje. A jako každý nástroj - fungují jen tehdy, když je použijete správně, s porozuměním a s respektem k tomu, kdo je používá.
Můžu používat pracovní listy i bez terapeuty?
Ano, mnoho pracovních listů je navrženo tak, aby je mohl použít kdokoli - nemusíte být psycholog. Projekt Terapeutické nástroje explicitně uvádí: „Vytváříme je tak, aby byly srozumitelné pro každého.“ Ale pozor: listy nejsou náhradou terapie. Pokud máte vážné potíže - úzkost, deprese, traumata - pracovní listy mohou pomoci, ale nevyřeší problém sám. Jsou doplňkem, ne lékem.
Jsou pracovní listy vhodné pro děti?
Ano, a to i pro velmi malé děti. Sady od Klinické logopedie ČR jsou určeny pro děti 5-7 let s poruchami sluchové percepce. Listy používají obrázky, barvy a jednoduché úkoly. Pro děti s vývojovou dysfázií existují i listy na rozvoj řeči a motoriky. Klíč je v přizpůsobení - nezatěžujte je textem, používejte vizuální podporu a krátké úkoly. Děti se nebudou „vyplňovat“, ale hrát.
Kde najít kvalitní pracovní listy v ČR?
Nejznámější zdroje jsou: web terapeutickenastroje.cz (komplexní, evidence-based materiály), klinickalogopedie.cz (pro logopedii), Dobré knihy (DBT manuál), a LATUS (pro děti v ústavní péči). Vyhýbejte se náhodným PDFkám z Google - většina nemá teoretický základ. Vždy hledejte, zda je uveden odkaz na výzkum nebo terapeutický přístup - KBT, ACT, DBT, mindfulness.
Můžu pracovní listy upravovat nebo vytvářet vlastní?
Ano, a měli byste to dělat. Každý klient je jiný. Vlastní listy vytvářejí nejlepší terapeuti. Začněte s existujícím - například „Mapa emocí“ - a upravte ho: změňte otázky, přidejte obrázky, zjednodušte jazyk. Nejde o to, aby byl „perfektní“ - jde o to, aby mluvil jazykem vašeho klienta. Uživatel „Psycholog2020“ na fóru Terapeutek.cz říká: „Používám listy z Terapeutických nástrojů u 90 % klientů s úzkostí - ale vždy je upravuji podle jejich života.“
Proč některé listy stojí peníze a jiné jsou zdarma?
Zdarma jsou často jednodušší, nebo nejsou podloženy výzkumem. Platné listy - jako ty od Terapeutických nástrojů nebo Dobrých knih - jsou výsledkem let práce, výzkumu a aktualizací. Kromě samotných listů vám dávají metodické pokyny, videa, odkazy na literaturu. To stojí čas a peníze. Zdarma dostanete papír. Za peníze dostanete vědu, zkušenost a podporu. To je rozdíl.
