Aspergerův syndrom už není samostatná diagnóza - od roku 2013 je součástí poruchy autistického spektra (ASD). Ale pro mnoho dospělých lidí v Česku je stále klíčové slovo, které jim pomohlo pochopit, proč se cítí jinak. Nejsou „divní“. Nejsou „nechápaví“. Prostě vnímají svět jinak. A psychoterapie pro high-functioning autismus není o tom, aby je „napravila“. Je o tom, aby jim pomohla žít lépe v tomto světě, který jim často neodpovídá.
Co vlastně znamená high-functioning autismus?
Termín „high-functioning“ zní jako pochvala, ale ve skutečnosti je nebezpečný. Představuje, že někdo s autistickým spektrem je „méně autistický“, protože mluví dobře, má vysoký IQ a dokáže pracovat. To je omyl. Lidé s tímto označením často trpí tichým stresem. Neviditelným. Někdo, kdo se v práci vyniká, může doma celý den ležet v temné místnosti, protože ho přetížila kancelářská žárovka, hovor kolegů nebo příliš mnoho lidí výtisků na stěně. Průzkumy ukazují, že 92 % lidí s Aspergerovým syndromem má problémy s navazováním vztahů. 78 % trpí emocionální citlivostí. 80 % má senzorickou přecitlivělost. Tyto věci nejsou „slabosti“. Jsou součástí jejich neurologického fungování.
Nejčastější komorbidity? Úzkostné poruchy (42 %), obsedantně-kompulzivní porucha (35 %), ADHD (28 %). To znamená, že terapie nemůže být jednoduchá. Není to jen „naučit se hovořit s lidmi“. Je to o tom, jak zvládnout vnitřní bouři, kterou ostatní nevidí.
Co funguje - a co ne?
Tradiční psychoanalýza? Většinou selhává. Proč? Protože předpokládá, že každý ví, co znamená „přímá komunikace“ nebo „neříkej to tak přímo“. Autistický člověk to neví. Nemá to v krevním oběhu. Musí se to naučit jako cizí jazyk.
Naopak, kognitivně-behaviorální terapie (KBT), která je upravená pro ASD, ukazuje 55 % úspěšnost v redukci úzkosti. Jak? Přes konkrétní nástroje. Například: „Když ti někdo řekne ‚jak se máš?‘, neznamená to, že chce podrobný výpis tvého dne. Stačí odpovědět ‚dobře‘ nebo ‚nepříliš‘.“ Vizualizace je klíčová. Vizuální pomůcky - obrázky, schémata, časové osy - pomáhají mnohem víc než slova. Více než polovina klientů má problémy s porozuměním abstraktním konceptům. „Přemýšlej o tom jinak“ je pro ně smysluplné jako „přečti si knihu v češtině, když neumíš číst“.
Techniky jako Social Skills Training (SST) pomáhají 72 % lidí lépe rozpoznávat emoce na obličeji nebo v tónu hlasu. Ale nejde o „hru v představení“. Jde o to, aby se naučili, že když někdo řekne „mělo by to být v pořádku“, nemusí to znamenat, že je v pořádku. Může to být jen způsob, jak se vyhnout konfliktu. To je důležité.
Senzorická přecitlivělost - neviditelný boj
Největší překážka v každodenním životě? Nejsou lidé. Jsou světla, zvuky, vůně, textury. 80 % lidí s ASD trpí tímto. Kancelářské osvětlení 750 luxů? Pro ně je to jako kdyby jim někdo každých 5 minut strčil do očí blesk. Křik ve výtahu? Může způsobit paniku. Příliš měkká koženka na židli? Může být neunesitelná.
Terapie, která to ignoruje, je zbytečná. Řešení není „vytrvat“. Je to „přizpůsobit prostředí“. Světlo 300-500 luxů. Tiché místnosti. Tlumící materiály. Sluchátka s aktivním potlačením hluku. Tyto věci nejsou „výhody“. Jsou základní potřeby. Průzkum z roku 2022 ukázal, že senzorická integrace terapie zlepšila tolerance u 63 % klientů. To není malé číslo. To je přežití.
Kdo může pomoci - a kdo ne?
Ve všech českých městech je jen 27 certifikovaných terapeutů specializovaných na ASD pro dospělé. Na 1 850 lidí s touto diagnózou připadá jeden specialistka. Ve srovnání s Německem (1:280) je to katastrofa. Čekání na terapii? Průměrně 14 měsíců. A co většina terapeutů? Neumí to. Někteří si myslí, že „všechno je v hlavě“. Nebo že „pouze více sociálního kontaktu“ vyřeší vše.
Průzkum z roku 2022 ukázal, že 47 % lidí s Aspergerovým syndromem řeklo, že jejich terapeut „nedokázal pochopit jejich potřeby“. To je víc než polovina. A když se to stane, terapie nejenže nepracuje - může způsobit další trauma.
Na druhou stranu - ti, kteří našli terapeuty s specializací na ASD, hlásí 79 % uspokojení. A ještě více: ti, kteří pracovali s terapeuty, kteří sami mají autismus, říkají, že to bylo první, co jim opravdu pomohlo. „Počal jsem vidět skutečný pokrok - pochopil můj způsob myšlení bez nutnosti ho přetvářet,“ napsal jeden uživatel na Redditu. To je to, co chce každý klient: být pochopen, ne upraven.
Ceny, čas a přístupnost
Diagnostika stojí v průměru 12 500 Kč. Jedno sezení s specializovaným terapeutem: 1 500-2 000 Kč. Celkově může být terapie dlouhodobá - 6 až 18 měsíců. To znamená 60 000 až 100 000 Kč. Zdravotní pojišťovny platí jen základní psychoterapii, která pro ASD nepracuje. Takže většina lidí platí z vlastní kapsy.
Neziskové organizace jako Naděje pro autismus nabízejí skupinovou terapii za 800 Kč za sezení. To je významná pomoc. Ale skupinová terapie není pro všechny. Některým lidem stačí jedna osoba, která ví, jak se chovat. A když je terapeut přetížený, nebo neumí, je to škoda času - a života.
Co terapie nedělá
Nedělá z vás neurotypického člověka. A neměla by. Mnoho lidí, kteří prošli intenzivní terapií, která se snažila „napravit“ jejich chování, hlásí vyhoření. 31 % z nich říká, že ztratilo část své identity. To není úspěch. To je porážka.
Terapie pro high-functioning autismus není o „normalizaci“. Je o adaptaci. O tom, aby se člověk naučil: „Jak se vypořádat s tím, že svět nebyl navržen pro mě?“ Jak si najít klid? Jak říct „ne“? Jak si vybrat, kdy se zapojit a kdy odejít? Jak najít lidí, kteří nechají být? Jak neztratit se v kanceláři, kde se nikdo neptá, jestli máš všechno v pořádku?
Budoucnost - a co ještě chybí
Ministerstvo zdravotnictví spustilo projekt „Autismus v dospělosti“, který má vyškolit 50 nových terapeutů do roku 2024. To je krok dopředu. Výzkumná skupina na 1. lékařské fakultě UK testuje novou verzi KBT, která je přizpůsobená právě pro autistické dospělé. To je slibné.
Ale zůstává problém: 85 % terapeutů ukončí terapii po 18 měsících. Proč? Protože pojišťovny neplací déle. Protože neexistuje systém dlouhodobé podpory. A podle výzkumu z roku 2009 je potřeba pravidelného posilování dovedností po dobu 3 až 5 let. Bez toho se lidé ztrácejí. Znovu. A znovu.
Největší potřeba? Nejsou nové metody. Nejsou nové peníze. Jsou lidé. Lidé, kteří znají, co to znamená. Lidé, kteří nechtějí změnit autistického člověka. Lidé, kteří ho prostě pochopí. A pak mu řeknou: „Tvoje způsob fungování není chyba. Jen jsi jiný. A já tě nechám být.“
Je Aspergerův syndrom stále platná diagnóza v Česku?
Ne, nejde o samostatnou diagnózu. Od roku 2013 se v DSM-5 používá širší kategorie „porucha autistického spektra“ (ASD). V Česku se ale stále používá termín „Aspergerův syndrom“ v běžné řeči i v některých dokumentech, protože pomáhá lidem pochopit svou diagnózu. Diagnostické kritéria jsou podle ICD-11, který se postupně přebírá od roku 2022. Diagnóza je stále platná - jen není oddělená od ostatních forem autismu.
Může psychoterapie vyléčit Aspergerův syndrom?
Ne. Aspergerův syndrom není nemoc, kterou lze vyléčit. Je to neurologická variace, která je součástí lidské diversity. Psychoterapie nemá za cíl „napravit“ člověka. Její úloha je pomoci zvládat obtíže, které vznikají z neshody mezi tím, jak funguje člověk, a tím, jak je svět navržen. Cílem je zlepšit kvalitu života, ne změnit základní identitu.
Proč některé terapie selhávají u lidí s autismem?
Nejčastější příčina je, že terapeut nezná specifické potřeby autistického člověka. Předpokládá, že všichni rozumí neřečeným pravidlům, emocionálním signálům nebo metaforám. To neplatí. Další důvod je, že prostředí není přizpůsobené - příliš hlasité, příliš osvětlené, příliš chaotické. A třetí: terapeut se snaží změnit chování, místo aby ho pochopil. Výsledek? Vyhoření, ztráta důvěry a často i zhoršení stavu.
Jak najít kvalitního terapeuta pro ASD v Česku?
Začněte s Nadějí pro autismus - mají seznam terapeutů specializovaných na dospělé. Vyhledejte ty, kteří mají certifikaci z projektu „Autismus v dospělosti“ nebo jsou v seznamu české asociace pro autismus. Zeptejte se: „Máte zkušenosti s senzorickou přecitlivělostí?“ „Používáte vizuální pomůcky?“ „Jak přistupujete k neurodiverzitě?“ Pokud odpověď zní jako „musíte se naučit být normální“, odejděte. Hledejte někoho, kdo říká: „Ukážu ti, jak se vypořádat s tím, že svět není pro tebe navržen.“
Je možné dostat psychoterapii za státní pojištění?
Ano, ale jen základní psychoterapii - bez specifického zaměření na autismus. Pokud chcete terapii přizpůsobenou pro ASD, musíte platit z vlastní kapsy. Některé neziskovky, jako Naděje pro autismus, nabízejí levnější skupinové sezení. Státní pojišťovny neplánují pokrýt specifické terapie pro dospělé s ASD, i když je to zdravotní potřeba.
Co může rodina udělat, aby podpořila terapii?
Nechte toho člověka být. Nevyžadujte, aby se choval „normálně“. Naučte se rozpoznávat příznaky přetížení - třeba když se stáhne, zatváří se nebo se stane tichý. Vytvořte doma klidné místo - tiché, s měkkým osvětlením, bez přehnaných vzorů. Mluvte přímo - bez metafor, bez „předpokládám, že víš, co mám na mysli“. A nejvíc: věřte mu, když říká, že něco je neunesitelné. To není „přehnané“. To je jeho realita.
