Psychoterapie není jen pro „blázny“: Kdo skutečně chodí na terapii a proč v ČR

Psychoterapie není pro ty, kteří „jsou blázni“. To je mýtus, který se drží už desítky let, ale reality je úplně jiná. V České republice každý třetí obyvatel v minulosti vyhledal pomoc psychoterapeuta. Nejde o lidi, kteří „nemají kontrolu nad sebou“. Jde o lidi, kteří se snaží přežít pracovní stres, rozpad vztahu, úzkost, deprese nebo jen chtějí lépe pochopit, proč se cítí tak, jak se cítí. Terapie není záchranný pásek pro krizi - je to nástroj, který každý den používají tisíce lidí, kteří nechtějí jen přežít, ale žít lépe.

Kdo skutečně chodí na psychoterapii?

Typický klient české psychoterapie není osamělý muž ve věku 50 let, který se ztratil v alkoholu. Je to žena ve věku 28 až 45 let, s vysokoškolským vzděláním, která pracuje, má rodinu a přesto se cítí vyčerpána. Hledá pomoc, protože ji trápí neustálý stres na práci, neumí říct „ne“ nebo se neustále cítí vinnou. Nebo je to muž, který po rozvodu ztratil smysl života a neví, jak se k němu vrátit. Nebo student, který se bojí mluvit před třídou a už si neví rady s fobií veřejného vystupování.

Podle dat Národního registru zdravotních informací z roku 2024 je většina klientů v psychoterapii zastoupena ženami, ale počet mužů, kteří hledají pomoc, roste o 8 % ročně. Lidé nechodí na terapii, protože mají „šílenství“. Chodí tam, protože chtějí přestat být v pasti. Většina z nich má úzkostné poruchy, deprese, problémy ve vztazích nebo životní krizi. Jen 12 % klientů má diagnózu psychotické poruchy - a ti často potřebují terapii spolu s léky, ne namísto nich.

Proč lidé vůbec hledají psychoterapii?

Nejčastější důvody, proč se lidé rozhodnou pro terapii, jsou jasné a lidské. 78 % klientů v průzkumu Kantar z roku 2022 řeklo, že terapie byla pro ně „velmi užitečná“ nebo „spíše užitečná“. Co je pro ně klíčové? Nejprve bezpečný prostor, kde mohou mluvit o tom, co jinak nikdy neřeknou. Druhé - praktické nástroje, které jim pomohou v každodenním životě. Třetí - profesionální přístup. Lidé nechtějí od terapeuta rady jako od přítele. Chtějí někoho, kdo ví, jak funguje lidská psychika.

Stres na práci? Kognitivně-behaviorální terapie (KBT) pomáhá změnit myšlenkové smyčky, které vás drží v napětí. Rozpad vztahu? Systémová terapie ukazuje, jak se vzájemně ovlivňujete. Trauma? Terapie přijetí a odhodlání (ACT) učí, jak se s bolestí nesmířit, ale naučit se s ní žít. A pokud jste se rozhodli pro online terapii - výsledky jsou stejně dobré jako u osobních sezení. U obsedantně-kompulzivní poruchy dosahuje online KBT účinnosti až 75 %.

Co se skrývá za mýtem „terapie je jen pro blázny“?

Stigmatizace psychoterapie není jen stará tradice - je to systémový problém. 63 % lidí v průzkumu EHIS z roku 2023 uvedlo, že se bojí, jak na ně budou lidé reagovat, když zjistí, že chodí na terapii. Nechávají se ovlivnit představou, že psychoterapie znamená „nemoc“ nebo „slabost“. Ale když se podíváte na data, je to přesně opak. Kdo chodí na terapii? Lidé, kteří mají odvahu se podívat dovnitř. Lidé, kteří nechtějí přesouvat problémy na jiné. Lidé, kteří se rozhodli, že nebudou jen reagovat na život - ale aktivně ho tvořit.

Ve srovnání s Německem nebo Rakouskem, kde je psychoterapie od roku 2004 úhradová pojišťovkami, je v ČR situace zcela jiná. Zde je terapie většinou soukromá. A to znamená, že jen ti, kteří si ji mohou dovolit, ji dostanou. 43 % lidí, kteří o terapii přemýšleli, se rozhodlo proti - hlavně kvůli ceně. Průměrné sezení stojí 800 až 1 500 Kč. A i když některé pojišťovny, jako VZP nebo ČPZP, částečně hradí až 500 Kč, stále je to pro mnohé příliš.

Je psychoterapie v ČR skutečně kvalitní?

Ano. Ale jen pokud vyberete správného terapeuta. Vstupní podmínky pro certifikovaného psychoterapeuta v ČR jsou přísné. Musíte mít magisterský titul v psychologii nebo medicíně, pak 4 až 5 let specializačního vzdělání v akreditovaném institutu a minimálně 200 hodin supervizované praxe. Od roku 2026 se tyto požadavky ještě zpřísní - budete potřebovat 400 hodin teoretické přípravy.

Česká asociace pro psychoterapii (ČAP) sdružuje přes 2 200 certifikovaných terapeutů. Všechny mají přístup k etickému kolegium, které v roce 2024 zaznamenalo 87 podnětů - většina z nich se týkala porušení důvěrnosti. To znamená, že systém funguje. A že se snaží zamezit nekvalifikovaným terapeutům, o kterých mluví MUDr. Petr Währing z České lékařské komory. Je pravda, že na trhu je mnoho „terapeutů“ bez příslušného vzdělání. Proto je klíčové vyhledávat jen ty, kteří jsou v registru ČAP nebo na portále UZIS.

Proč je tak těžké najít terapeuta?

Problém není v kvalitě - problém je v dostupnosti. V Praze můžete získat termín do týdne. V Karlových Varech je to nemožné. Pouze 12 % terapeutů má specializaci na trauma. Pouze 8 % nabízí terapii pro muže. A 52 % klientů musí vyzkoušet 3 až 5 terapeutů, než najde někoho, s kým se cítí v pohodě. To není chyba klienta. To je chyba systému.

Je to jako kdybyste hledali lékaře, který by vám léčil zlomenou ruku - a museli jste projít 5 ordinacemi, než někdo měl čas a schopnost vám pomoci. Lidé nechávají terapii, protože nevědí, kde začít. Proto ČAP poskytuje bezplatnou poradenskou linku (800 123 456) a online test vhodnosti pro terapii. To je první krok. Nevyžaduje to žádné závazky. Jen otázky a odpovědi, které vám pomohou pochopit, jestli je terapie pro vás.

Co se mění v psychoterapii v ČR v roce 2025?

Je tu změna. V březnu 2025 schválila ČAP nový certifikační řád, který zvyšuje standardy. V červnu 2025 zveřejnila strategický dokument „Psychoterapie ve zdravotnictví“, který chce vytvořit samostatný zdravotnický statut pro psychoterapeuty. To znamená, že v budoucnu by mohly pojišťovky začít úhradovat terapii stejně jako léky. A že by psychoterapeuta mohli vyhledávat i v ordinaci v obci, ne jen v Praze.

Evropská asociace pro psychoterapii plánuje setkání v Praze v říjnu 2025, kde se bude hovořit o tom, jak integrovat psychoterapii do primární péče. To je krok, který může změnit celý systém. Pokud se stane, bude psychoterapie běžná součást zdravotní péče - stejně jako rentgen nebo krevní testy.

Co dělat, když si myslíte, že byste mohli potřebovat terapii?

Nečekejte, až vás to zcela zničí. Nečekejte, až se vám „všechno vysypou z rukou“. Pokud se cítíte vyčerpáni, nechápáte, proč se opakují stejné problémy, nebo prostě už nechcete být ten, kdo se snaží „jen přežít“ - je čas začít.

První krok: Zkontrolujte registru České asociace pro psychoterapii. Najděte terapeuta podle vašeho místa, přístupu (KBT, systémová, psychodynamická) a ceny. Napište třem terapeutům. Nechte se pozvat na první konzultaci - většinou je zdarma nebo levná. Nechte se nechat vyslechnout. A pokud vám ten člověk nevyhovuje - nevadí. Změňte ho. To není selhání. To je inteligentní rozhodnutí.

Psychoterapie není o tom, že jste „špatní“. Je o tom, že chcete být lepší verze sebe sama. A to není znamení slabosti. To je znamení síly.

Největší překážka psychoterapie v ČR není její účinnost. Není to ani její cena. Je to mýtus, že to je něco pro „blázny“. Ale když se podíváte na statistiky, na výsledky lidí, na data z Masarykovy univerzity a na rostoucí poptávku - je jasné, že to je pro všechny. Pro ty, kteří se chtějí naučit žít s tím, co je, a nejen přežít. Pro ty, kteří chtějí být v klidu se sebou samotnými. A pro ty, kteří už nechtějí být v pětičlenné rodině, která se nechává vést strachem. Terapie není pro blázny. Je pro lidi, kteří chtějí být lidmi - opravdovými, bez falešných mask.