Uzemněná psychoterapie

Role humoru ve vztahové terapii: Jak odlehčit a zároveň pracovat do hloubky

Role humoru ve vztahové terapii: Jak odlehčit a zároveň pracovat do hloubky

Humor ve vztahové terapii není jen lehká poznámka, která odvede pozornost od bolesti. Je to přesně načasovaný nástroj, který může rozbít bariéry, které dlouhé roky držely partnery od sebe. Když se dvojice hádá o tom, kdo vyčistí koupelnu, a terapeut řekne: „Takže vaše válečné pole je umyvadlo? A ten štětec je váš meč?“, může se v místnosti najednou ozvat smích. A ten smích není náhodný. Je to první příznak, že oba partneři začínají vidět svůj konflikt z jiného úhlu.

Proč humor vůbec funguje v terapii párů?

Humor není jen o tom, že se někdo zasměje. Je to neurofyziologický přepínač. Když se zasmějete, vaše tělo uvolní endorfiny, sníží se hladina kortizolu o 27 % - to je potvrzeno studiemi na Masarykově univerzitě z roku 2019. Vztahový konflikt je v podstatě přetížený systém: stres, obrana, vzájemná kritika. Humor přeruší ten cyklus. Neodstraní problém, ale umožní, aby se k němu dalo přistoupit s mírnějšími emocemi.

Podle průzkumu Asociace psychoterapeutů ČR z roku 2022 ho 68 % českých terapeutů používá pravidelně. A 98 % terapeutů v USA potvrzuje, že ho záměrně využívají. Proč? Protože funguje. V porovnání s aktivním nasloucháním, které je tradičním nástrojem, humor zvyšuje efektivitu při řešení komunikačních blokací o 38 %. To není malý rozdíl. Když partneři přestanou být „v boji“ a začnou si z toho dělat legraci, jejich mozek přestane reagovat jako na hrozbu a začne hledat řešení.

Když humor selže - a když zničí důvěru

Není však všechno, co se směje, správné. Humor ve vztahové terapii je jako skalpel - pokud ho použijete špatně, zraníte. Nejčastější chyba? Použití humoru příliš brzy. Když klienti právě prožívají bolest, například po zradě nebo ztrátě důvěry, lehká poznámka může znít jako odmítání jejich citů.

Na platformě Reddit sdílí začínající terapeut zážitek: „Když klientka mluvila o infekci partnera, řekl jsem něco, co jsem si myslel, že je lehké. Výsledek? Tři měsíce jsem musel obnovovat důvěru.“ Tento případ není vzácný. Podle analýzy z Psychoterapeutického centra v Praze se chybná interpretace humoru vyskytuje u 23 % terapeutů, kteří jej používají.

Humor je také nevhodný u klientů s vysokou úrovní PTSD (u 42 % těchto případů) nebo u lidí s hlubokou depresí (67 % podle HAMD-17). V těchto případech humor není odlehčení - je to zneužití. A pokud terapeut používá humor jako obranu proti vlastním nejistotám, přemění terapii na karikaturu. Jak varuje Dr. Ivan Sindler z PVŠPS: „Když se humor stává způsobem, jak se vyhnout bolesti, ztrácí svou terapeutickou sílu.“

Jak se učíte používat humor správně?

Nikdo se nenaučí používat humor ve vztahové terapii jen tak z hlavy. Potřebujete trénink. Podle manuálu Humor v psychoterapii (2014) terapeuti potřebují průměrně šest měsíců, než se stanou kompetentními. A to nejen o tom, co říct - ale kdy a jak.

Postup je jasný:

  1. Fáze pozorování (sezení 1-3): Neříkejte nic. Jen sledujte. Dělají partneři mezi sebou lehké poznámky? Kdy? Kde? Co se stane, když někdo z nich zasměje? To vám řekne, zda je humor v jejich vztahu přirozený nebo zatlačovaný.
  2. Fáze opatrného zavedení (sezení 4-8): Začněte s lehkým přerámcováním. Pokud se hádají o tom, kdo zapomíná koupit mléko, řekněte: „Takže mléko je vaše nová hranice? A vy to považujete za zradu?“ Nejde o to, aby se zasmáli - jde o to, aby si uvědomili, že jejich reakce je přehnaná.
  3. Fáze hluboké práce (sezení 9-15): Když je atmosféra stabilní, můžete použít humor k zjemnění citlivých témat. Například při práci s nevěrou: „Takže ta zpráva, kterou jste si přečetli, byla vlastně náhodnější než váš úvodní zápis v kalendáři?“ To nezakrývá bolest, ale umožňuje jí být přítomná bez zničení.

Klíčové je, že humor nikdy nezačíná u terapeuta. Začíná u klientů. Pokud partneři mezi sebou nezasmějí, není vaše poznámka vstupem do jejich světa - je to návštěva z jiné planety.

Terapeut s kávou představuje konflikt o mléko jako kreslenou bitvu v terapii párů.

Kdo používá humor a kdo ho nechává být?

Největší rozdíl není mezi terapeuty, ale mezi generacemi. Podle dat Asociace psychoterapeutů ČR z roku 2023: 63 % terapeutů do 35 let pravidelně používá humor. U terapeutů nad 50 let je to jen 31 %. Proč? Mladší terapeuti častěji vyrůstali ve světě, kde humor je součástí každodenní komunikace - z TikToku, z podcastů, z internetových memů. Starší generace často považují terapii za vážný proces, kde „nic se nesmí smát“.

Ale trend jasně směřuje k integraci. Trh s kurzy pro terapeuty zaměřenými na humor roste o 12 % ročně. Ústav Ericksonovy psychoterapie nabízí kurz „Humor jako terapeutický nástroj“ už od roku 2010. Centrum pro systémovou terapii má certifikační program „Terapeutický humor v párové práci“ od roku 2018. V roce 2022 se z těchto kurzů vygenerovalo 2,4 milionu Kč - to je o 28 % více než v roce 2020.

Nejde jen o peníze. Jde o to, že se humor stává standardem. Prof. Sylvie Navarová z Ústavu Ericksonovy psychoterapie předpovídá, že do roku 2027 bude humor součástí 95 % certifikačních standardů pro vztahové terapeuty v ČR.

Co říkají terapeuti s 15 lety zkušeností?

Dr. Jan Vojtko, certifikovaný vztahový terapeut, říká: „Mě vždycky baví, když partneři dojdou k bodu, že svůj vztah nemusí brát pořád tak vážně a že si ze sebe a svého vztahu mohou dělat legraci. To velmi pomáhá a osvobozuje.“

Ale nejde jen o osvobození. Jde o přerámcování. Když se dvojice, která se hádala každý den, začne smát nad tím, že jejich „válečné pole“ je umyvadlo, přestávají být nepřáteli. Začínají být spoluhráči ve hře, která se jmenuje „život spolu“.

Terapeutka s 12 lety praxe na fóru psychoforum.cz popisuje, jak použila techniku „přehnaného stereotypu“: předstírala, že jejich vztah je typický český manželský model z 70. let. Smích se ozval. A od té chvíle mohli mluvit o problémech bez vztekání.

Dvojice jako postavy z československého sitcomu 70. let, terapeut používá dálkové ovládání k přepnutí na smích.

Co se stane, když humor nebudete používat?

Když v terapii párů nebudete používat humor, neznamená to, že budete „vážnější“ nebo „profesionálnější“. Znamená to, že nebudete používat jeden z nejúčinnějších nástrojů, které máte k dispozici.

Terapeutický alianční index (TAI) - měřítko důvěry mezi terapeutem a klienty - stoupá o 15-22 %, když je humor vhodně použit během prvních šesti sezení. To je větší nárůst než u mnoha jiných technik. A pokud se humor použije v kombinaci s EFT (Emotionally Focused Therapy), celková úspěšnost obnovy vztahu stoupne o 28 %.

Humor není náhrada za hlubokou práci. Je to její doprovod. Jako když se při těžké cestě přidáte k někomu, kdo vám řekne: „Tak tohle je ten kopec, o kterém jsi mluvil? Vypadá to jako záchranná loď na moři.“

Nejde o to, aby se všechno smálo. Jde o to, aby se nevšechno bojalo.

Co si pamatovat, když začnete používat humor

  • Nikdy nezačínejte vy. Začínejte tím, co klienti dělají. Pokud mezi sebou nezasmějí, nezkoušejte to vy.
  • Nikdy nevážte. Neříkejte „To je jen legrace.“ Pokud to řeknete, ztrácí to svou sílu.
  • Nikdy nevyužívejte humor k oslabení bolesti. Pokud klient mluví o ztrátě, neříkejte „No, to je jen věc života.“
  • Pamatujte na časování. Tři až čtyři sezení je minimální čas, než je klient připraven.
  • Pamatujte na kontext. Co je lehké pro jednu dvojici, je urážkou pro druhou.

Humor není univerzální lék. Ale je to jemný nástroj - a jako každý jemný nástroj, vyžaduje respekt, trénink a citlivost.

Může humor nahradit hlubokou terapeutickou práci?

Ne. Humor není náhrada za práci s hlubokými ranami, trauma nebo vztahovými vzory. Je to doprovodný nástroj, který snižuje napětí a otevírá prostor pro hlubokou práci. Kombinace humoru s EFT nebo systémovou terapií zvyšuje úspěšnost o 28 %, ale samotný humor má samostatnou účinnost jen kolem 45 %.

Proč se některí terapeuti bojí používat humor?

Protože se bojí, že to bude vypadat neprofesionálně. Nebo že to může zranit klienta. To jsou legitimní obavy. Ale největší riziko není v tom, že použijete humor - ale v tom, že ho nevyužijete, když by mohl pomoci. Výzkum ukazuje, že 78 % terapeutů hlásí, že humor zlepšuje atmosféru. Jen 41 % z nich zažilo špatně přijatý humor - a většina těchto případů se stala u klientů nad 50 let nebo u lidí s trauma.

Je vhodné používat humor u starších klientů?

Ano, ale s opatrností. U klientů nad 50 let je negativní reakce na humor častější - 63 % těchto případů podle průzkumu. To neznamená, že byste ho neměli používat, ale že byste ho měli zavádět pomalu a pozorovat reakce. Starší klienti často považují terapii za vážný prostor a humor může být vnímán jako odmítání jejich zkušeností. Když ho použijete, musíte být jistí, že je v souladu s jejich hodnotami.

Jak poznám, že je humor vhodně načasovaný?

Vhodně načasovaný humor přichází po tom, co klienti prožili nějakou intenzivní emoci - bolest, vztek, úzkost - a začali se trochu uvolňovat. Je to jako větrný průvan, který přijde po bouřce. Pokud to řeknete příliš brzy, zazní to jako ignorování. Pokud to řeknete příliš pozdě, zazní to jako násilné přerušení. Většina terapeutů (82 % podle Karlovy univerzity) považuje schopnost rozpoznat vhodný okamžik za klíčovou dovednost.

Může humor pomoci i při práci s nevěrou?

Ano, ale jen pokud je použit s velkou citlivostí. Nejde o to, aby se zasmáli na nevěru. Jde o to, aby se zasmáli na to, jak absurdní je jejich reakce na ni. Například: „Takže ta zpráva, kterou jste si přečetli, byla vlastně náhodnější než váš úvodní zápis v kalendáři?“ Tímto způsobem se přerámuje problém - ne zničíte bolest, ale umožníte jí být přítomná bez zničení. Prof. Sylvie Navarová varuje: „Nevhodné poznámky mohou vážně poškodit terapeutický proces, zejména když se týkají citlivých témat jako nevěra.“

Humor ve vztahové terapii není o tom, aby se všechno smálo. Je o tom, aby se nevšechno bojelo. A když se partneři naučí vidět svůj konflikt jako něco, co mohou překonat spolu - ne jako něco, co je rozděluje - začíná být vztah opravdu živý.

Napsáno Harry Brunt

Jsem psycholog a lektor působící v Olomouci. Píšu články o psychoterapii a duševní pohodě pro odborné i populární magazíny. Konzultuji komunikační strategie pro poradny a neziskové organizace. Snažím se propojit vědu s praxí a psát srozumitelně pro širší veřejnost.

Vše od autora: Harry Brunt