Rogersovská terapie je psychoterapeutický přístup zaměřený na člověka, který vyvinul americký psycholog Carl Rogers v polovině 20. století. Přístup se soustředí na to, aby klient v terapeutické místnosti cítil, že je plně akceptován a pochopen. rogersovská terapie tak nabízí jiný rámec než tradiční psychoanalýza nebo kognitivně‑behaviorální terapie.
Klíčové principy: třetí podmínky terapie
Rogers definoval tři nezbytné podmínky, které terapeut musí v sezení naplnit:
- Empatie - schopnost cítit a rozumět tomu, co klient prožívá, a následně toto prožívání odrazit zpět.
- Bezpodmínečné přijetí - terapeut přijímá klienta takového, jaký je, bez hodnocení nebo podmínek.
- Kongruence - autenticita terapeuta; jeho vnitřní stav a chování jsou v souladu.
Tyto tři postoje tvoří tzv. „nutné a dostačující podmínky“ pro terapeutickou změnu. Když jsou přítomny, klient vnímá bezpečný prostor a má možnost otevřít se svému vlastním procesům růstu.
Historické etapy vývoje
Rogersova práce prošla čtyřmi jasně definovanými etapami:
- Nedirektivní (40. léta) - terapeut jen vytváří přijímající atmosféru.
- Reflektivní (50. léta) - do terapie vstupuje technika zrcadlení pocitů.
- Experiencální (60. léta) - terapeut začíná sdílet i své pocity, čímž rozšiřuje hloubku vztahu.
- Komplexní (od 70. let) - spoluprožívání a společné setkání, kde se terapie stává dynamickým dialogem.
Každá etapa odráží posun od čistě přijímající role k aktivnějšímu propojení terapeut‑klient.
Jak se liší od ostatních směrů?
Nejčastější srovnání je s kognitivně‑behaviorální terapií (CBT) a psychoanalýzou. Zatímco CBT se zaměřuje na změnu myšlenek a chování pomocí konkrétních technik, Rogersovská terapie předpokládá, že pokud je vytvořeno vhodné terapeutické klima, změna nastane spontánně. Psychoanalýza se soustředí na podvědomé konflikty a interpretaci snů; Rogersova metoda naopak pracuje s tím, co je přítomně prožívá klient.
| Aspekt | Rogersovská terapie | Kognitivně‑behaviorální terapie | Psychoanalýza |
|---|---|---|---|
| Hlavní cíl | Podpořit sebeaktualizaci a vlastní směr klienta | Modifikovat dysfunkční myšlenky a chování | Odhalit a pracovat s nevědomými konflikty |
| Terapeutova role | Ne‑direktivní, empativní, autentický | Instruktivní, strukturovaný | Interpretativní, analytický |
| Délka terapie | 40‑60 sezení (průměr) | 10‑20 sezení (často kratší) | Roky až desetiletí |
| Výzkumná podpora | více než 1000 studií potvrzuje účinnost | silná evidenční báze, zejména u úzkosti | méně kvantitativních dat, spíše kvalitativní |
Typické situace, kde Rogersovská terapie vyniká
Klienti často přicházejí, když potřebují prostor pro hlubší zorientování v minulosti, ztrátě blízké osoby nebo vnitřní zmatek. Příklady:
- Rozpad dlouhodobého vztahu - terapie pomáhá přijmout prázdnotu a najít smysl.
- Chronická deprese - dlouhodobá práce na sebereflexi a rozhodování vede ke zlepšení nálady.
- Existenciální otázky - klient zkoumá smysl života v bezpečném, nepřijímajícím prostředí.
Naopak, pokud klient hledá konkrétní rady nebo rychlé technické nástroje (např. copingové strategie při akutní úzkosti), může být přístup pro něj méně vhodný.
Jak se stát Rogersovým terapeutem?
V České republice je nutné absolvovat specializované školení, které trvá 2‑3 roky a zahrnuje jak teoretické studium, tak osobní terapii. Hlavní dovednosti jsou:
- Rozvoj empatie a schopnost «zrcadlit» klientovy pocity.
- Praxe bezpodmínečného přijetí bez jakéhokoli hodnocení.
- Udržení kongruence - autentičnost v každém setkání.
Častým úskalím začínajících terapeutů je přílišná orientace na techniky a nedostatek důvěry v proces klienta. Řešením je pravidelná supervize a osobní terapie, která pomáhá udržet terapeutovu integritu.
Současné trendy a výzvy
Rogersovská terapie dnes prochází integrací s poznatky z neurověd, zejména v oblasti emoční regulace. Britský terapeut Dave Mearns rozvíjí koncept „hloubky vztahu“, který zdůrazňuje, že kvalita vztahu může být měřena i pomocí neurofyziologických ukazatelů.
V roce 2018 vznikla Česká asociace pro person‑centered přístup, která organizuje workshopy, supervize a první český překlad Rogersových prací, plánovaný na rok 2024.
Budoucnost také zahrnuje hybridní modely, kdy se tradiční lidský kontakt doplňuje o digitální nástroje (online sezení, aplikace pro sebereflexi). Hlavní výzvou je zachovat jádro přístupu - empatii, přijetí a autenticitu - v době, kdy pojišťovny tlačí na krátkodobé, měřitelné terapie.
Praktický náhled: co očekávat během terapie
Průměrná klientská dráha zahrnuje 40‑60 individuálních sezení, rozdělených do bloků po 8‑10 setkání. První fáze se soustředí na vytvoření bezpečného vztahu (empatie + přijetí). Postupně se klient učí rozpoznávat vlastní pocity, zrcadlit je a nakonec experimentovat se změnami v reálném životě.
Pokud po 12‑16 sezeních klient nepozoruje žádný pokrok, terapeut s ním reviduje cíle a zváží, zda není vhodnější doplnit jiné techniky (např. CBT nástroje). Taková flexibilita je v Rogersově přístupu povolena, ale vždy s ohledem na zachování hlavních podmínek.
Často kladené otázky
Jak dlouho trvá typická terapie?
V praxi se pohybuje mezi 40 a 60 sezení, ale může se prodloužit nebo zkrátit podle individuální motivace a tempa růstu.
Mohu očekávat konkrétní rady od terapeuta?
Rogersovská terapie neklade důraz na přímé rady. Terapeut spíše pomáhá klientovi objevit vlastní řešení skrze reflektování a zrcadlení.
Je tento přístup vhodný pro těžké psychické poruchy?
U závažných stavů (schizofrenie, bipolární porucha) se často kombinuje s farmakoterapií a dalšími metodami. Samotná Rogersovská terapie je pak podpůrná a zaměřená na vztahovou stabilitu.
Jaký je rozdíl mezi „empatií“ a „zrcadlením“?
Empatie je vnitřní prožitek porozumění klientovi. Zrcadlení je konkrétní komunikativní technika, kdy terapeut verbálně vrací klientova slova či pocity zpět, aby je klient mohl slyšet a zpracovat.
Kde najdu školení pro tuto terapii?
Nejvíce informací poskytuje Česká asociace pro person‑centered přístup, která pořádá kurzy, workshopy a supervize po celé zemi.
Závěrečný přehled
Rogersovská terapie představuje humanistický přístup, který klade člověka do středu procesu. Díky třem základním podmínkám - empatii, bezpodmínečnému přijetí a kongruenci - vytváří prostředí, kde se klient může rozhodnout, jakým směrem svůj život povede. I když čelí výzvám moderního trhu, stále si drží silné místo v odborných kruzích a pomáhá lidem najít vnitřní rovnováhu.
