Národní monitoring duševního zdraví je komplexní projekt, který mapuje stav duševního zdraví obyvatelstva v České republice a byl zahájen v roce 2023 Národním ústavem duševního zdraví (NUDZ) ve spolupráci s dalšími institucemi. Projekt se soustředí na školní děti, ale zahrnuje i data dospělých, což umožňuje politikům a poskytovatelům péče plánovat včasné intervence.
Proč byl monitoring potřeba?
Do roku 2023 chyběly v ČR jednotné a systematické údaje o psychickém stavu populace. Bez takových čísel je těžké odhadnout množství potřebných zdrojů, navrhnout preventivní programy nebo hodnotit dopad současných politik. Matěj Kučera, analytik monitoringu, upozorňuje, že více než 50 % žáků 9. tříd vykazuje snížený well‑being, 40 % má střední až těžkou depresi a 30 % úzkost. Tyto čísla naznačují, že problémy se objevují již v raném věku a vyžadují rychlou reakci.
Jak data vznikají?
Sběr probíhá pomocí anonymních dotazníků distribuovaných do základních škol. Dotazníky kombinují kvantitativní šetření (škály jako PHQ‑9, GAD‑7) a kvalitativní otevřené otázky. Česká školní inspekce zajišťuje logistiku distribuce a kontrolu kvality sběru dat. Data jsou následně integrována do projektu Data pro psychiatrii (identifikátor CZ.03.2.63/0.0/0.0/15_039/0007755) spravovaného Ústavem zdravotnických informací a statistiky (ÚZIS) který vytváří vícezdrojové informační systémy pro psychiatrickou péči. Výsledná databáze propojuje informace z Národního zdravotnického informačního systému (NZIS) s dlouhodobými záznamy o péči.
Co data ukazují o školní populaci?
- 40 % dětí má problémy s motivací, spánkem a sociální interakcí - výsledek, který potvrdili učitelé, např. Markéta Nováková z Prahy.
- 30 % vykazuje známky úzkosti, čímž se zvyšuje riziko dlouhodobých psychických poruch.
- V regionech s vyšší mírou nezaměstnanosti a nižšími průměrnými příjmy se prevalence duševních potíží zvedá o 12 %.
Tyto statistiky jsou v souladu s komentářem prof. Jiřího Rabocha, který označil projekt za "nejkomplexnější studii duševního zdraví mládeže ve střední a východní Evropě".
Porovnání s evropskými systémy
| Ukazatel | Česká republika (2023‑2025) | Nizozemsko | Finsko |
|---|---|---|---|
| Frekvence sběru | Jednorázový pilot + roční screenování 5. a 9. třídy | Každé 2 roky celopopulační šetření | Každé 2 roky |
| Účast populace | ~35 % žáků 9. tříd | ~78 % | ~73 % |
| Centralizovaný registr | Plánováno do 2026 | Existuje od 2010 | Existuje od 2012 |
| Financování (procento celkových zdravotních výdajů) | 0,3 % | 1,6 % | 1,8 % |
Tabulka ukazuje, že Česká republika stále dohání země s dlouhodobě etablovanými systémy. Přesto je český projekt výjimečný svojí integrací do probíhající reformy komunitní péče a plánem na vytvoření Národního registru duševního zdraví v roce 2026.
Praktické výzvy a slabiny systému
Největší překážkou zůstává nedostatek kvalifikovaných odborníků. Registrováno je jen 127 dětských psychiatrů pro více než milion dětí - což je méně než polovina doporučené normy Světové zdravotnické organizace. Profesor Tomáš Zima varuje, že bez zvýšení kapacit nebude možné plně využít data monitoringu. Dalším problémem jsou nevalidované měřicí škály; psycholog David Štěpánek poukázal, že některé nástroje nebyly testovány pro českou populaci, což může vést k nadhodnocení prevalence.
Školní psychologové a učitelé často nedostávají dostatečné školení - průzkum Asociace školních psychologů z října 2024 uvádí, že jen 32 % odborníků se cítí připravených reagovat na identifikované rizikové faktory.
Jaká je budoucnost monitoringu?
Plán je ambiciózní: do roku 2028 se má kompletně propojit všechny datové systémy včetně NZIS, elektronického receptu a nově vznikajícího informačního systému pro psychiatrickou péči. Ministerstvo zdravotnictví předpokládá investice 1,2 miliardy Kč na digitalizaci a vytvoření Národního registru duševního zdraví. Současně běží pilotní program "Duševní zdraví na školách", který ročně monitoruje 200 vybraných škol a testuje modely intervence.
Podle Světové federace pro duševní zdraví (WFMH) bude v příštích pěti letech potřeba zvýšit kapacity dětské psychiatrie o 40 %, aby se vyrovnala rostoucí poptávka. To znamená nejen najímání nových odborníků, ale i zajištění jejich kontinuálního vzdělávání a vývoje regionálních center.
Co mohou čtenáři udělat?
- Podpořit lokální iniciativy - zapojte se do sdílení informací o duševním zdraví ve škole nebo komunitě.
- Využijte volně dostupné metodické materiály od NUDZ k rozpoznání varovných signálů u dětí.
- Kontaktujte školní psychologické poradny a zjistěte, zda nabízí screeningové rozhovory.
- Podpořte politické snahy o zvýšení podílu financí na prevenci duševního zdraví (aktuální podíl je 0,3 % celkových výdajů).
- Sledujte veřejné konzultace k Národnímu registru duševního zdraví - veřejné komentáře mohou formovat finální podobu systému.
Všechny tyto kroky pomáhají překlenout mezírku mezi sběrem dat a konkrétními kroky, které mohou zlepšit každodenní život dětí i dospělých.
Jak často se bude monitoring duševního zdraví v českých školách opakovat?
Pilotní fáze zahrnuje roční screenování žáků 5. a 9. tříd. Po vyhodnocení výsledků se očekává rozšíření na dvě‑roční cyklus, podobně jako v Nizozemsku a Finsku.
Kde se dají najít veřejně přístupná data z monitoringu?
Data jsou publikována na portálu open-data.gov.cz, kde lze stáhnout souhrnné tabulky a metodické dokumenty.
Jak se liší český monitoring od monitoringu v Nizozemsku?
Nizozemsko má etablovaný centralizovaný registr a vyšší podíl financí (1,6 % celkových výdajů). Český projekt teprve buduje centrální infrastrukturu a zatím spoléhá na jednorázové pilotní studie.
Co může učitel udělat, když zjistí u žáka příznaky deprese?
Nejprve informovat školní psychologickou poradnu, případně zajistit rozhovor s dětským psychologem. Důležitá je také komunikace s rodiči a sledování změn v chování.
Jaký dopad má nedostatek dětských psychiatrů na efektivitu monitoringu?
Bez dostatečného počtu specialistů zůstává mnoho identifikovaných případů bez rychlé intervence, což může vést k prohloubení symptomů a vyšším nákladům na dlouhodobou péči.
