První sezení psychoterapie není test, nejsou to zkoušky a ani nejsou to otázky, na které musíte mít správnou odpověď. Je to prostě rozhovor - první příležitost, kdy můžete mluvit o tom, co vás těží, bez strachu, že vás někdo posoudí. Mnoho lidí přichází na první sezení s úzkostí: „Co říct?“ „Mám přinést nějaké papíry?“ „Bude mi terapeut říkat, že jsem špatně?“ Odpověď je jednoduchá: první sezení je o tom, abyste se seznámili - s terapeutem, ale také se sebou samotným.
Co přinést na první sezení? Nejde o dokonalou přípravu, ale o jasnost
Nikdo nečeká, že přijdete s kompletním souborem dokumentů. Ale některé věci vám mohou velmi pomoci. Pokud jste už byli u psychiatra, neurologa nebo jiného specialisty, přineste si výpis z jeho vyšetření. Ne musí být formální, stačí i krátký zápis, co vám lékař řekl - například „podezření na úzkostnou poruchu“ nebo „deprese v mírné fázi“. Tyto informace terapeutovi dají rychlejší přehled o vašem stavu.
Stejně důležité je přinést seznam léků, které berete. Ne jen názvy, ale i dávky a proč je berete. Některé léky, jako jsou antidepresiva, beta-blokátory nebo dokonce léky na štítnou žlázu, mohou ovlivňovat náladu, spánek nebo schopnost soustředit se. Terapeut to potřebuje vědět, aby nepochyboval o příčinách vašich potíží. Pokud jste už někdy dělali terapii, přineste si poznámky z předchozích sezení - co vás trápilo, co vás pomohlo, co jste se naučili. To je jako předložit historii svého duševního zdraví - a ne začít od nuly.
Nezapomeňte na souhlas s předáním informací. Pokud jste už u jiného odborníka, můžete terapeutovi dát písemný souhlas, aby si mohl vyžádat vaše lékařské záznamy. To není nutné, ale značně zrychlí proces. Pokud máte chronické fyzické onemocnění - například cukrovku, autoimunitní onemocnění nebo chronickou bolest - přineste si přehled o průběhu onemocnění a hospitalizacích. Tělo a duše nejsou oddělené. Často se stává, že tělesná nemoc vede k emocionálnímu vyčerpání, a naopak.
Diagnózy nejsou štítky - jsou nástroje
Mnoho lidí se bojí slova „diagnóza“. Představují si, že to znamená „jsem nemocný“ nebo „jsem šílený“. To není pravda. Diagnóza je jako název na mapě. Když se ztratíte v lese, nechcete jen „náhodně chodit“. Chcete vědět, kde jste. Diagnóza v psychoterapii vám pomáhá pochopit, co se děje. Je to nástroj, ne odsouzení.
Terapeut se neptá: „Máš depresi?“ Ale: „Jak se cítíte, když se probudíte ráno?“ „Máte pocit, že se nic nemůže zlepšit?“ „Jak dlouho to trvá?“ Na základě odpovědí a standardních škál, jako je ORS (Outcome Rating Scale), která měří vaši spokojenost v čtyřech oblastech - osobním životě, vztazích, sociálním životě a celkovém pocitu - terapeut zjistí, jaký směr terapie může být nejúčinnější. Není to test, který vás hodnotí. Je to mapa, která vám pomůže najít cestu ven.
Léky a terapie: Nejsou to závěry, ale doplňky
Některé lidé si myslí, že když berou léky, tak „nejsou skuteční“ pacienti. To je nesmysl. Léky nejsou závěrem, ale pomůckou. Pokud máte silnou deprese, která vám brání vstát z postele, léky vám mohou vrátit energii, abyste se mohli v terapii soustředit na hlubší otázky: „Proč se cítím takhle?“, „Kde jsem to naučil?“, „Co bych mohl jinak dělat?“
Terapeut neříká: „Musíš brát léky.“ Ale: „Tvoje příznaky jsou silné. Zvaž, jestli by ti lék mohl pomoci.“ Pokud jste už u psychiatra, terapeut se s ním může konsultovat - ale jen pokud dáte souhlas. Pokud nejste na léky, je to také v pořádku. Mnoho lidí se zlepší jen pomocí terapie. Klíč je, abyste se rozhodli spolu s odborníkem, ne pod tlakem.
Očekávání: Nečekejte zázrak, ale příležitost
30 % lidí, kteří přijdou na první sezení, se nevrátí. Proč? Protože očekávali, že po půl hodině budou „vyléčení“. To není terapie. To je magie. A magie neexistuje.
První sezení je jako první krok na cestě. Možná se cítíte trochu lépe - protože jste poprvé v životě někomu řekli, co vás trápí, a on vás nezavřel do kouta. To je už úspěch. Ale hluboké změny přijdou až po 15-20 sezeních. Podle dat České psychologické společnosti z roku 2022 je to průměrná délka terapie pro složitější problémy - jako úzkost, trauma, chronická nespavost nebo problémy ve vztazích.
68 % lidí hlásí okamžitou úlevu po prvním sezení. Ne proto, že se vše vyřešilo, ale protože konečně nejsou sami. Můžete plakat. Můžete se rozzlobit. Můžete se cítit hloupě. A terapeut to neřekne: „To je nesmysl.“ Řekne: „To zní těžké. Pojďme to probrat.“
Nejlepší cíle pro terapii nejsou: „Chci být šťastný.“ Ale: „Chci se naučit, jak se uklidnit, když mě někdo kritizuje.“ Nebo: „Chci přestat se vyhýbat rozhovorům s rodiči.“ Konkrétní cíle zvyšují pravděpodobnost úspěchu o 52 %. Terapie není o tom, aby vás někdo „napravil“. Je o tom, aby jste se naučili lépe rozumět sobě.
Kompatibilita je víc než jen „dobrý člověk“
89 % lidí, kteří terapii předčasně ukončili, říká: „Nesedl jsem s terapeutem.“ Ne že terapie nefungovala. Ale že se necítili bezpečně. To je klíč. Některí terapeuti jsou klidní, jiní jsou přímí. Někteří se ptají na dětství, jiní se soustředí na dnešní chování. Obě cesty fungují. Ale jen pokud se vám to líbí.
Pokud po prvním sezení cítíte, že vás terapeut nechává „mimo“, že se vás ptá na něco, co vás trápí, ale nechává vás „na hraně“, že vás přerušuje nebo vás hodnotí - nemusíte se bát říct: „Tohle mi nevyhovuje.“ To není neúspěch. To je inteligentní rozhodnutí. Více než 76 % lidí, kteří terapii dokončili, říká: „Výběr terapeuta byl klíčový.“
Terapeut, který je profesionální, vás nezlobí, že odcházíte. Dokonce vás může doporučit jinému kolegovi. To je znamení kvality. Když se terapeut řekne: „Já nejsem ten, kdo vám pomůže nejlépe.“ - je to znamení důvěryhodnosti.
Praktické věci: Cena, čas, místo
První sezení v České republice často stojí 0-300 Kč. Mnoho terapeutů ho nabízí zdarma jako ukázkovou konzultaci. Standardní sezení pak stojí průměrně 1500 Kč. Pokud máte zdravotní pojištění, můžete si vyžádat doporučení od svého praktického lékaře. Stačí říct: „Mám problémy s náladou a úzkostí, potřebuji psychoterapii.“ Lékař vám to vydá bez problémů.
Pouze 28 % terapeutů v ČR spolupracuje s pojišťovnami. To znamená, že hrazená terapie je omezená. Ale to neznamená, že neexistuje. Stačí vyhledat terapeuta, který má akreditaci od VZP nebo ČPZP. Pokud se rozhodnete pro soukromou terapii, nezapomeňte si vyhradit čas. Nejde jen o 50 minut v týdnu. Potřebujete čas na přemýšlení, na zápis poznámek, na zpracování emocí mezi sezeními.
Pro online terapii potřebujete klidné místo, stabilní internet a 45 minut bez rušení. Nenechávejte se přerušovat dětmi, telefonem nebo domácími povinnostmi. To je váš čas. Věnujte ho sobě.
Co dělat po prvním sezení?
Po prvním sezení si dejte den na to, abyste si vše promysleli. Nepřijímejte rozhodnutí hned. Zajděte si na procházku. Zapište si, co vás na terapeutovi překvapilo. Co vás uklidnilo? Co vás znepokojilo? Co jste se naučili o sobě?
Nejste povinni pokračovat. Ale pokud se cítíte, že vás terapeut slyšel - i když nevěděl, jak odpovědět - pak je to dobrý signál. Terapie není o tom, aby vás někdo „vyřešil“. Je o tom, aby jste se naučili, jak si sám poradit. A to trvá čas. Ale každý krok, který uděláte, je krok k sobě.
Co se stane, když se nevrátíte?
Nic. Neexistuje „přestup“ proti terapii. Pokud se rozhodnete, že to není pro vás, je to v pořádku. Některé problémy se vyřeší samy. Některé potřebují jiný typ pomoci - skupinová terapie, podpora, změna práce, nový vztah. Terapie není jediná cesta. Ale pokud se vám připadá jako možnost, která vás někdy může osvobodit - stojí za to ji vyzkoušet. Ne pro někoho jiného. Pro vás.
Musím mít diagnózu, abych šel na psychoterapii?
Ne. Diagnóza není podmínka. Mnoho lidí přichází jen proto, že se cítí unavení, ztracení nebo přetížení. Terapeut vám pomůže pochopit, co se děje, a pokud je to potřeba, spolu s vámi zjistí, zda by diagnóza mohla pomoci. Není to o tom, abyste měli „štítek“. Je to o tom, abyste pochopili, co vás trápí.
Co když mi terapeut řekne, že potřebuji léky?
Terapeut nemůže předepisovat léky - to dělá jen lékař nebo psychiatrist. Pokud terapeut usoudí, že léky by vám mohly pomoci, doporučí vás psychiatru. To není „porážka“. Je to jako když se sáňkáte na zlomeninu - nejste slabší, jen potřebujete správnou pomoc. Léky vám mohou vrátit energii, abyste mohli pracovat na hlubších věcech v terapii.
Je první sezení zdarma?
V České republice 63 % terapeutů nabízí první sezení zdarma nebo za symbolickou cenu (300 Kč). Je to nezávazná ukázka, abyste zjistili, jestli vám terapeut vyhovuje. Pokud vám někdo účtuje plnou cenu za první sezení, můžete se zeptat, zda má možnost bezplatného úvodního setkání. Není to normální, ale není ani zakázané.
Můžu se vrátit k jinému terapeutovi, pokud mi ten první nevyhovuje?
Ano. Více než 80 % lidí, kteří terapii předčasně ukončili, uvedlo jako hlavní důvod nesoulad s terapeutem. To není chyba. Terapie funguje jen, když se cítíte bezpečně. Pokud vás terapeut nechává „mimo“, nebo vás soudí, nebo vás nechává bez odpovědí - hledejte jiného. To je zodpovědné rozhodnutí. Dobrý terapeut vás dokonce doporučí jinému kolegovi.
Jak dlouho trvá terapie?
Není jedna odpověď. Pro jednoduché problémy, jako je přechodná úzkost nebo problém se spánkem, může stačit 6-10 sezení. Pro složitější věci - trauma, dlouhodobá deprese, problémy ve vztazích - je průměr 15-20 sezení. Některé lidé pokračují i déle. Klíč je ne „dokončit“ terapii, ale „ukončit“ ji společně s terapeutem, když cítíte, že jste připraveni.
Nejde o to, jestli jste „dostatečně špatní“ na to, abyste šli na terapii. Jde o to, jestli jste dostatečně chytrý, abyste si řekli: „Můžu to dělat lépe.“ A to je už velký krok.
