Terapie HPO: Co to je a jak pomáhá při poruchách příjmu potravy

Terapie HPO je terapie HPO, specifický psychoterapeutický přístup zaměřený na hluboké přesvědčení a emocionální vazby, které udržují poruchy příjmu potravy. Also known as HPO therapy, it doesn't focus on calories or weight, but on the inner stories that make food feel dangerous, wrong, or impossible to handle. Tento přístup se liší od běžných diet či kognitivních technik — neřeší, co jíte, ale proč se vůbec cítíte, že jídlo je váš nepřítel.

Terapie HPO často pracuje s ARFID, vyhýbavou poruchou příjmu potravy, kdy lidé vyhýbají jídlu z důvodu citlivosti, strachu nebo nedostatku zájmu, ne z obavy o tělo. Je to nejčastější forma, kterou HPO úspěšně řeší. Zároveň se vztahuje k interpersonální terapii, metodě, která ukazuje, jak problémy ve vztazích s ostatními přímo ovlivňují příjem potravy. Když se někdo cítí neviditelný, nepochopený nebo vždycky v odpovědnosti, jídlo se stává jediným způsobem, jak zvládnout ten tlak. HPO pomáhá přepsat tyto vzorce — nejen v hlavě, ale i v těle.

Nejde o to, abyste se naučili jíst „správně“. Jde o to, abyste přestali cítit, že jídlo je nebezpečné, nebo že jste z něj něco „zasloužili“. Terapie HPO je pomalá, ale hluboká — pracuje s tím, co zůstává po letech zamyšlení, viny a izolace. V Česku se používá u dětí, dospělých i seniorů, kteří se cítí „zaseknutí“ v jiných typech terapie. Pokud jste už zkoušeli diety, CBT nebo koučink a nic to nezměnilo, HPO může být tím, co chybělo.

V této sbírce najdete články, které ukazují, jak terapie HPO funguje v praxi — od vztahů, které k poruše příjmu potravy vedou, přes to, jak se změní tělo, když přestanete bojovat s jídlem, až po to, jak se lidé cítí po ukončení léčby. Nejsou to teorie. Jsou to příběhy z české praxe — s reálnými lidmi, kterým se podařilo přepsat svůj příběh o jídle, o sobě a o tom, co si zaslouží žít.