Uzemněná psychoterapie

Porucha přivázání: Co to je, jak ovlivňuje vztahy a jak terapie pomáhá

Porucha přivázání je porucha přivázání, psychologická podmínka, která vzniká, když dítě nezískalo stabilní, bezpečnou vazbu ke svým pečovatelům. Also known as nevlastní přivázanost, it způsobuje, že dospělí lidé často cítí, že jsou sami, i když jsou v lásce. Není to jen „málo důvěry“ – je to hluboký vnitřní přesvědčení, že blízkost je nebezpečná, že ti, kdo tě milují, tě nejednou nebo vůbec nebudou podporovat. Tento vzor se vytváří v dětství, kdy rodiče byli nepředvídatelní, zanedbávající nebo příliš nároční – a pak se přenáší do všech budoucích vztahů: s přáteli, partnery, dokonce i dětmi.

Co se děje v hlavě někoho s poruchou přivázání? Může se cítit jako „příliš potřebný“ a proto se stahuje, nebo naopak jako „nikdy dostatečně dobrý“ a tak se snaží získat lásku tím, že se obětuje. Někteří se uchylují k „vyhýbavému“ stylu – vyhýbají se blízkosti, protože se bojí, že by je někdo nechal. Jiní mají „zmatečný“ přístup – střídají extrémní náklonnost a odmítání, protože nevědí, jaké jsou správné hranice. To vše není výběr. Je to přežití. A přežití, které se naučilo v dětství, kdy bylo jediné, co mohlo zaručit jistotu. trauma dětství, zkušenosti z raného vývoje, které trvale ovlivňují způsob, jakým člověk vnímá bezpečí a vztahy jsou často základem této poruchy. A vztahové problémy, opakující se konflikty, nejistota, neschopnost důvěry nebo neustálé obavy o opuštění jsou jen projevy této hlubší rány.

Psychoterapie není o tom, aby tě „napravila“ – je o tom, aby ti pomohla pochopit, proč tě něco takového dělá. Když se naučíš, že tvůj mozek se učil bránit se před bolestí, můžeš začít věřit, že teď už nemusíš být na stráži. V terapii se pracuje s tím, jak se cítíš v tichosti, jak reaguješ, když někdo řekne „měj se dobře“, nebo jak se chováš, když se tvůj partner ptá, co potřebuješ. Nejde o to, aby ses změnil. Jde o to, abys přestal být někým, kdo se musí přizpůsobovat, a začal být tím, kdo jsi. V našich článcích najdeš příběhy lidí, kteří se dostali z toho, co se jim zdálo nevyhnutelné – a zjistili, že láska může být bezpečná. Tady najdeš konkrétní metody, které fungují, příklady z praxe a návody, jak začít.

Terapie vývojového traumatu: Jak attachment-based přístupy obnovují bezpečí v vazbách

Attachment-based terapie, jako je DDP, léčí vývojové trauma tím, že obnovuje bezpečné vazby mezi dítětem a pečovatelem. Ukazuje se, že je účinnější než klasická CBT a mění mozky dětí, které nikdy neznaly lásku.

Číst více