Dyadic Developmental Psychotherapy: Co je to a pro koho funguje

Dyadic Developmental Psychotherapy, je terapeutický přístup zaměřený na obnovu bezpečné přivázanosti mezi dítětem a jeho pečovatelem. Also known as DDP, it využívá pohodu, empatii a synchronizaci místo nátlaku nebo instrukcí. Tato metoda není pro každé dítě – je navržená pro ty, kteří prožili zanedbání, útěk, násilí nebo časté změny pečovatelů. Výsledkem není jen klidnější chování, ale hluboká změna v tom, jak dítě vnímá sebe i ostatní.

DDP se liší od tradiční psychoterapie tím, že nepracuje jen s dítětem, ale s rodinou jako celkem. Terapeut nejen poslouchá, ale aktivně pomáhá rodičům mluvit jinak – pomaleji, jemněji, s více emocí. Dítě, které se naučilo, že svět je nebezpečný, potřebuje vidět, že někdo může být bezpečný. To se nedá vyřešit slovy jako "musíš být silný". Potřebuje to příklad: když dítě vykřikne, rodič se nezalekne, ale přijde blíž. Když se dítě zavře, rodič nevynucuje hovor, ale sedne si vedle – a čeká. Tento přístup je založený na výzkumech přivázanosti od Mary Ainsworth a dnes se používá i v ČR u dětí s ASD, ADHD nebo komplexním trauma.

DDP není rychlá léčba. Trvá měsíce, někdy roky. Ale tam, kde kognitivně-behaviorální terapie selhala, protože dítě prostě nechce mluvit, DDP začíná tam, kde slova končí. V sezení se dítě nechává hrát, kreslit, nebo jen sedět. Terapeut pozoruje, jak reaguje na dotek, hlas, ticho. A pak pomáhá rodičům pochopit, co dítě tím chce říct. To je klíč. Neřešíme problém – řešíme vztah, který ho vytvořil.

Co najdete v článcích níže? Příběhy rodin, které se vrátily z hranice zániku spojení. Vysvětlení, proč DDP funguje u dětí s autismem i u těch, co prožily válku. A jak se v Česku hledají terapeuti s certifikací DDP – protože ne každý psychoterapeut je připraven na tento typ práce.